Slinivka břišní, inzulín a cukrovka

Slinivka břišní (pankreas) je důležitou žlázou v těle, kde mj. probíhá tvorba některých hormonů. Jak slinivka břišní pracuje? Kdy dochází k onemocnění cukrovkou?

Hormony slinivky břišní

Slinivka břišní pracuje jako exokrinní i endokrinní žláza a významným způsobem se podílí na metabolismu živin v těle. Vylučuje tzv. pankreatickou šťávu do dvanáctníku a v Langerhansových ostrůvkách dochází k tvorbě hormonu inzulínu. Ten je důležitým „regulátorem“ hladiny krevního cukru (glukózy) v krvi.

V pankreatu dochází k tvorbě ještě jednoho hormonu – glukagonu, jenž je charakteristický podobnými účinky jako adrenalin a působí opačně než inzulin. Tvorba obou hormonů je závislá na množství cukru v krvi. Vysoká hladina glukózy v krvi podněcuje vylučování inzulinu do krve, zatímco nízká hladina tvorbu tohoto hormonu snižuje. U glukagonu je tomu právě naopak – více se ho do krve vylučuje v době, kdy klesne hladina krevního cukru.

Onemocnění slinivky břišní a cukrovka

Cukrovka zpravidla souvisí s nedostatečným vylučováním inzulínu a tzv. inzulínovou rezistencí tkání. Hlavní funkcí inzulínu je podněcovat vstup glukózy do buněk, která slouží jako hlavní zdroj energie. V případě, kdy tohoto inzulín není schopen, zvyšuje se hladina glukózy v krvi.

Zvýšená hladina krevního cukru v krvi může způsobit poruchy některých tkání, jako jsou například cévy, sítnice oka nebo ledviny. I proto je jedním z příznaků cukrovky zhoršené vidění a v některých případech může dojít i k selhání ledvin.

K nejznámějším formám onemocnění cukrovkou patří cukrovka 1. typu a cukrovka 2. typu, které se liší částečně příznaky, ale i příčinou onemocnění. U cukrovky 1. typu, která se objevuje především u dětí a mladých lidí, dochází k tzv. autoimunitnímu procesu, kdy jsou napadeny buňky slinivky břišní a nemohou tak konat svou funkci, tedy tvorbu inzulínu. Při léčbě tohoto typu cukrovky je vždy nutné podávat inzulín. Při cukrovce 2. typu jde především o to, že vzniká zmiňovaná inzulínová rezistence tkání.